První Hoře: Všichni fanoušci jsou jedna naše velká rodina



novinka 09.10.2017, martin

Kapela První Hoře avizovala vydání svého nového alba "Křehký mechanismus pozemského štěstí". První singl "Čobol a Čehún" kapela vypustila v minulých týdnech jako ochutnávku tohoto alba a to nás přimělo položit kapele následující otázky.

Vaše hudba je dosti netradiční. Co Vás přivedlo na nápad hrát tento styl? Očekávali jste, že to bude mít takový úspěch?

Milan Urza: Myslím, že první tóny naší hudby se začaly rýsovat, když jsme se v roce 1998 potkali na oddělení neurotiků Bohnické kliniky. A věřte nebo ne, úspěch jsme si samozřejmě vždycky přáli, to by asi ani jinak nešlo, ale v první řadě to vždycky muselo bavit především nás. Že se pak najdou i další blázni, spřízněné duše, to je jenom příjemný bonus. Všichni fanoušci jsou jedna naše velká rodina.

Pan Klaun: Nemyslím si, že bychom něco čekali nebo kalkulovali. Samozřejmě když se trefíme někomu do vkusu, tak to moc potěší. Důvod je ten, že nás hraní baví. Baví nás se potkávat. I v době, kdy jsme nehráli, jsme se scházeli ve zkušebně. Příští rok oslaví Hoře 20 let a za tu dobu jsme jako rodina. Vážím si toho, že nás pojí takto mnohaleté přátelství. Myslím si, že celková struktura skladeb se odvíjí především od širokého hudebního záběru. Rádi si poslechneme jakoukoliv zajímavou hudbu jakéhokoliv žánru.

Kdybyste měli definovat, jaká skupina fanoušků vás poslouchá a chodí na Vaše koncerty?

Milan Urza: Velmi různorodá směsice veskrze šťastných lidí, podivuhodných snivců a blouznivců.

Pan Klaun: Zpravidla jsou to veselí melancholici a smutní optimisté…

Dva roky jsme o Vás neslyšeli. Co jste v té době dělali?

Pan Klaun: Scházeli jsme se ve zkušebně a pracovali na nových písních. Mimo to každý máme ještě jiné kapely a projekty, takže během pauzy třeba vyšla jedinečná deska Kaspar Melichar. Klávesista Robert si mezitím zařídil s bratrem skvělé nahrávací studio Audio factory, což nám z velké části i nyní velmi pomáhá na všechny možné druhy natáčení. Já jsem se věnoval zase aktivitám okolo mých dalších kapel, jako je třeba kapela Voila, se kterou rovněž nyní finišujeme novou desku, která již brzy spatří světlo světa.

Milan Urza: Ve skutečnosti už týden po „posledním“ koncertu před dvěma lety jsme jeli na kapelní soustředění na chalupu a pracovali na nových věcech… Ta pauza nám ale hodně prospěla, potřebovali jsme se nadechnout, tvořit zase bez jakéhokoliv tlaku, pěkně v poklidu a pohodě.

Nový singl Čobol a Čehún se dotýká vztahů Čechů a Slováků. Proč zrovna toto téma?

Milan Urza: Má skutečně někdo pocit, že kromě názvu se ten text týká tohohle tématu? Kdepak, je to jenom jeden velký dadaismus. Prostě jsem jednou na zkoušce jen tak rapoval do zatím nehotových slok a v jednu chvíli ze mě vypadlo: „Ty si voda čo ma drží nad vodoooooou!“ A tak se ta píseň nejdříve jmenovala Čobolák a nakonec, v rámci vyváženosti, Čobol a Čehún. To je vše – někdy je přece potřeba nebrat věci tak vážně.



Z tohoto singlu máme pocit, jako bychom slyšeli kapelu Pražský výběr. Nechali jste se touto kapelou inspirovat?

Pan Klaun: Tak to je lichotivé, že to v tom někdo spatřuje. Záměr to nebyl, ale teď to v písni Čobol a Čehún taky trochu slyším. Takže vás úplně chápu :) Pražský výběr samozřejmě máme rádi, stejně jako tisíce dalších kapel a projektů. Občas se setkám s názorem, že někomu připomínáme zase Už jsme doma a ze zahraničních Mr. Bungle, nicméně to jsou všechno super kapely. Horší by bylo, kdyby to připomínalo třeba Michala Davida nebo Lunetic, to bychom se asi zděsili :)

Milan Urza: No, já si myslím, že tu podobnost dělá především kocábovský zvuk kláves. To je ale dáno tím, že klávesista Bertrám má nástroj, kde jsou hlavně osmdesátkové retro zvuky. Ale na jednu stranu – proč ne? PV byl jedna z našich nejlepších kapel a pokud jsme v něčem jeho následovníci, vůbec mi to nevadí.

Avizovali jste vydání nového alba „Křehký mechanismus pozemského štěstí“. Co od něj mohou fanoušci očekávat? Bude obsahovat nějaké hlubší sdělení?

Milan Urza: My sami z té desky máme hrozně dobrý pocit a já si myslím, že to z toho uslyší i fanoušci – jak nás to bavilo, jak jsme si to užívali. A jestli obsahuje nějaké sdělení, to už musí posoudit oni. Já se minimálně jako textař snažil, aby tam snad nějaké bylo, a tentokrát je leitmotivem celé desky štěstí v různých podobách.

Pan Klaun: Já si hlavně přeju, aby se lidem líbilo, aby ho měli rádi, potažmo aby je to třeba přilákalo na naše koncerty. Každý ať si v tom najde to „své“.

Které z Vašich předchozích alb se Vám dle Vašeho názoru nejvíce povedlo?

Pan Klaun: Každé album má úplně jiný příběh a jiné pozadí. Spíš si vzpomenu na dané období a vybaví se mi konkrétní lidé. Ale nejspíš z pohledu posluchačů je to Lamento, a z písní „Klavíry“ z alba Commedia dell´arte.

Milan Urza: Na všech deskách jsme si dali hodně záležet a každou jsme si taky naplno prožili, všechny odrážejí nějaké konkrétní období naší existence, našich životů. Kdybyste mě ale opravdu mučili a vynutili si na mně doznání, tak bych asi nakonec o chloupek vybral Lamento a Commedii. Jak už to tak ale bývá, momentálně považuju za nejlepší naši aktuální desku.

Čím kromě skladeb z nového alba své fanoušky překvapíte na podzimním turné?

Pan Klaun: Zhubli jsme ☺, a tak jsme si pořídili nové kostýmy a k novým písním patří neodmyslitelně i show, tanečky a tak. No prostě radost na pódiu.

Milan Urza: No jistě, pan Klaun se nezapomene pochlubit, že zhubnul ☺. Myslím, že někoho překvapíme jakousi novou energií, šťávou, která teď z našich koncertů blaženě tryská.

Podělte se s námi o nějakou veselou historku z působení vaší kapely.

Milan Urza: Tak těch by bylo asi milion, a myslím, že bez toho bychom tak dlouho na scéně nevydrželi. Vždycky jsme se totiž uměli královsky bavit, i když uznávám, že od té doby, co jezdíme s řidičem a dodávkou a na koncertech už nepřespáváme, je té srandy trochu míň. Většina těch historek je ale tak šílených, že se to nedá ani vyprávět.

Co byste vzkázali návštěvníkům portálu CSMUSIC?
Milujte hudbu a podporujte české kapely, dělají to pro vás!

Autor: CSMUSIC



03.11.2017 - Praha, Rock cafe

24.11.2017 - Plzeň, Divadlo Pod Lampou

25.11.2017 - Domažlice, Klub Moskyto

07.12.2017 - Brno, Kabinet Múz

08.12.2017 - Česká Třebová, Modrý trpaslík

09.12.2017 - Jablonec nad Nisou, Klub Na Rampě