Buď správcem tohoto profilu

Kapela

Toyen



Rok vzniku: 1989



Toyen
Toyen se dali dohromady v únor roku 1989. Bubeník Jiří Šimeček a baskytarista Petr Václavek, kteří byli oba ex-členy pražské novovlné kapely Letadlo (kapela později změnila název na Jižní Pól), nejprve založili skupinu Eden-Petr Hrubeš(zpěv,kytara),ve které se ovšem hudebně necítili spokojeni. Sháněli vhodné spoluhráče: Petr Chromovský (zpěv), Ivo Heger (kytara)-rovněž bývalý člen kapely Letadlo, Jiří Křivka (kytara), David Ondříček (klávesy), Petr Václavek (baskytara), Jiří Šimeček (bicí). Skupina se pojmenovala Toyen (dle pseudonymu surrealistické malířky 30. let Marie Čermínové).

O skupinu začal být poměrně rychle zájem v tehdejších médiích a u klubových posluchačů. Toyen změnila složení na klasickou "čtyřku", sestava se ustálila: Chromovský, Heger, Václavek, Šimeček. Nový hudební klub Rock Café na Národní třídě byl "domácí" základnou skupiny a nastartoval její kariéru díky koncertu v roce 1990, který viděl budoucí promotér a sponzor skupiny Toyen, Scott Murphy, novinář a pracovník marketingu TV ABC z New Yorku.

Skupina měla v té době již první hit Po stopách zmizelých železnic a připravovala se první cesta do USA, která vyvrcholila v New Yorku koncertem v legendárním klubu CBGB´s. Toyen již způsobila senzaci při prvním vystoupení na Broadwayi, které připravila TV ABC, jako party, v Shooting Gallery. Toyen se daří, po vydání CD, LP a MC Last Free swans! je objevena na hudebním festivalu v Bregenz v Rakousku, moderátorem Paul Kingem a štábem MTV 120minutes. Ten zařazuje klip Last free swans! do svého pořadu a začíná se zajímat o hudební dění v Praze. V létě 1992 je pozván bubeník Jiří Šimeček do New Yorku na New Music Seminar, kde připravuje kontakty a nový výjezd Toyen do Spojených států, který se uskutečnil v létě 1993. Toho se účastnil i autor klipu Last free swans! David Ondříček, který o skupině natáčel filmový dokument. Ještě v roce 1992 odjíždí skupina Toyen do Velké Británie, kde se účastní "Open Air" festivalu v Cardiffu.

Nové CD, tentokrát v češtině, Malíř smutnej bylo realizováno v roce 1993 již bez kytaristy Ivo Hegera (ten se věnoval svému projektu The Way). Do kapely se vrátil Jiří Křivka. Tato výměna se ukázala pro skupinu jako nešťastná, ačkoli Toyen byla na pomyslném vrcholu, odjela znovu do USA, měla i nominace na CZ Gramy, nyní Andělé, ve staronové sestavě, ale nereagovala na nové trendy, především klubové taneční hudby, jejíž nástup jakoby předeslal chvilkový soumrak tehdejších kytarovek. Paradoxně, ale právě Jiří Křivka vytvořil na tehdejší dobu dva velmi zdařilé taneční mixy Železnice- N.Y.C.Summer mix a Bestie- Groovie mix, Toyen si zahrála jako předkapela Depeche Mode na Devotion Tour 1993. Kapele Toyen jsou sice nakloněni stále posluchači i kritika, přesto zůstává Toyen především klubová kapela.

Po určité odmlce vydává zatím poslední CD, kapela představuje nového kytaristu Petra Váňu. CD obsahuje rovněž profil a historii hudební skupiny Toyen. Symbolicky je produkčním této desky Ivo Heger, který si na ní i zahraje. Toyen se zařadila ve svém vrcholovém období ke kapelám, které dokázaly osobitě reflektovat na vývoj především britské hudební scény a dokázala navázat na Letadlo, zakázané nomenklaturním režimem v roce 1982. Inteligentní, kytarová, melodická alternativa si získala především klubové posluchače.

V průběhu roku 2009 se kapela Toyen, v původním složení- Chromovský, Heger, Václavek, Šimeček, dala spontánně dohromady, začala zkoušet a připravovat nový materiál "Po stopách zmizelých železnic" po 20 letech. "Je to prověřená směs pocitu soudržnosti, zápalu a tvůrčího adrenalinu".
2015-01-03, martin