Fullstop: Po dvaceti letech v klubech je čas zamířit výš
Autor: Martin Čáslavský, CSMUSIC
18.10.2026: Dvacet let klubového hraní, hledání vlastního zvuku a sbírání zkušeností. Nyní ale kapela fullstop vstupuje do nové etapy. S novou zpěvačkou Janou Jirásko, českými texty a albem, na jehož podobě se výrazně podílel producent Boris Carloff, míří za hranice regionální scény. O proměně zvuku, singlu Tančím sám, výzvách spojených s češtinou i ambicích, které do nové desky vkládají, jsme si povídali v následujícím rozhovoru.Co pro vás znamená rozhodnutí po dvaceti letech klubového fungování mířit výš a jak jste poznali, že je správný čas na tak zásadní krok?
Když jsme dali dohromady materiál na novou desku, přišlo nám, že si všechno správně sedlo a že by byla škoda, kdybychom nezkusili oslovit širší publikum. Navíc máme rádi výzvy a zamířit výš v hudbě rozhodně velká výzva je.
Jak se změnila dynamika kapely s příchodem Jany Jirásko a co do fullstop přinesla po hudební i osobní stránce?
Ženský zpěv je ohromná změna, kapela za nás působí zase zvukově barevněji. Navíc Jana hraje na syntezátor, což nám dává další zvukové možnosti, kam se posunout. Přineslo to ale výzvu v podobě textů, které se snažíme psát tak, aby je mohla zpívat žena i muž.
Proč jste se definitivně rozhodli přejít z angličtiny na češtinu a jak se změnil způsob psaní textů, když „čeština je krásně nemilosrdná“?
Chceme, aby nám posluchači rozuměli bez nutnosti prohánět texty na internetu přes překladač. Napsat český text je sice mnohem složitější, ale umí skladby mnohem lépe dokreslit. Nejraději jsme, když si v tom někdo najde něco povědomého nebo s námi skočí na naši vlnu. Občas nás to hodně překvapí, že si texty někdo vyloží úplně jinak, než jsme to mysleli. A to je vlastně super, hudba má podněcovat myšlenky a fantazii.
Jak vás producent Boris Carloff nasměroval k elektroničtějšímu zvuku a co bylo pro vás při této zvukové proměně největší výzvou?
Že chceme víc elektroniky jsme věděli, ale trochu jsme tápali, jak na to. Boris to vzal často dost od podlahy a některé skladby nám úplně přearanžoval. Někde jsme se shodli na první dobrou, někde jsme si dali pár koleček diskusí. Nakonec jsme se ale na všem shodli a některé skladby jsou k nepoznání oproti demu, se kterým jsme přišli.
Jak vznikala skladba Tančím sám a proč jste ji označili za „taneční věc pro všechny introverty“?
Skladba vznikla původně jako instrumentální jam, na kterém jsme postavili zpěvové linky. Oproti řadě jiných to bylo vlastně docela rychle hotové. A k tématu: řada lidí prostě na veřejnosti netančí, to ale neznamená, že by je hudba neoslovovala. Chtěli jsme ukázat, že samota nemusí být vždycky špatná a že si člověk může tanec a radost užít klidně jen sám se sebou.
Jak se rodil nápad na videoklip s Alfrédem Šrámkem a co rozhodlo o tom, že právě on bude hlavní tváří příběhu domácího tance?
Chtěli jsme někoho, kdo bude vypadat introvertně, ale zároveň to bude umět rozbalit. To Alfréd splňoval. Zároveň jsme chtěli poukázat na současné fenomény sezení u sociálních sítí a neschopnost navázat kontakt s někým opravdovým. Klip je vlastně docela legrace, ale to téma vlastně úplně veselé není.
Jak probíhala spolupráce s režisérem Jáchymem Belcherem a Pavlem Hoškem a jak moc se scénář videoklipu vyvíjel během natáčení?
Spolupráce byla super, všichni jsou profesionálové a podle toho to vypadalo. Scénář jsme měli připravený a spíš jsme řešili situační drobnosti, než že bychom ho nějak předělávali. Nechali jsme tam pár vtípků, třeba vytištěnou fotku Borise přilepenou na mandarinkách. Při natáčení jsme neviděli, že by jedl cokoli jiného.
Jaké ambice máte s připravovaným albem a co musí podle vás kapela udělat, aby překročila hranice regionální scény?
Rádi bychom desku dostali k co nejvíce posluchačům, a abychom ji dokázali předvést naživo, jak v klubech, tak na festivalech a dalších akcích. Věříme, že právě dobré album je základ, jak se dostat někam výš.
Jak se změnil váš pohled na vlastní tvorbu po dvaceti letech klubového hraní a co jste si z té dlouhé „klubové éry“ přenesli do nové etapy?
Hodně se vyvíjíme, začali jsme s rockem, pak jsme se vrhli do alternativy, pak do funku. Snažili jsme se do skladeb často dát až příliš mnoho nápadů, což nebylo vždy ideální. Teď všechno do sebe zapadlo, Boris nám pomohl dotáhnout aranže a rádi bychom posluchače oslovili s originálním zvukem na pomezí popu a alternativy.
Jak chcete naživo přenést kombinaci alternativy a popu, kterou na nové desce hledáte, a jak se podle vás změní vaše koncertní energie?
Vždycky jsme rádi hráli naživo a dávali do toho všechno, takže žádný ústup od energických vystoupení nečekáme. Bude to jen ještě větší party, tak se na všechny těšíme.