Neřež Folk
Česko , 1980
Hudební skupina Neřež vznikla jako volné pokračování legendárních Nerez. V roce 1998 z Kapely Jaromíra Nohavici přechází do Neřež Vladislava Hořovská, Vít Sázavský, Zdeněk Vřešťál a Filip Jelínek. Skupina doplňuje na post bubeníka Davida Uhra a později hraje v prvním obsazení Neřež ještě saxofonistka Martina Fialová a kytarista Miroslav Chyška. Tito hudebníci natáčejí v letech 1998 a 1999 pro společnost EMI Czech Republic 2 alba: Neřež a především Neřež – Nebezpečný síly.
V roce 2001 podepisují Neřež smlouvu s BMG Ariola a nahrávají album Ještě jednou. V sestavě kromě Vřešťála a Sázavského figurují v té době zpěvačka a violoncellistka Magda Škardová a bubeník Pavel Plánka.
Po dvou letech se složení Neřež opět mění, nejprve na trio Vřešťál, Sázavský a Benešovský, později se na místo bubeníka se vrací David Uher. Tato sestava natáčí v roce 2004 pro společnost Indies album Jednou měř, 2x Neřež, které je vlastně skrytým dvojalbem – kromě hlavního alba mohou návštěvníci tehdejších koncertů Neřež získat i bonusový disk Nášup, pro který je v bookletu alba připravena kapsa. Dochází tak k aktivnímu propojení posluchačů nahrávek Neřež a návštěvníků koncertů, protože jedině majitel specielní kartičky z obalu hlavního alba může získat druhý disk, a to pouze na koncertech skupiny. Právě tímto krokem se Neřež přiřazují ke kapelám, pro které už přestalo být vydávání nových desek tím nejdůležitějším v jejich kariéře. Přednost budou mít od této chvíle koncerty a CD se budou prodávat především jako doplněk živé produkce. Společnost Indies je také posledním velkým vydavatelem, u kterého skupina vydává desku. Všechny další nahrávky produkuji Neřež ve vlastní režii.
V roce 2007 vzniká možná nejzajímavější album Neřež – vánoční kolekce Slavná věc. Nahrávka obsahuje písně, které spojuje jediné téma: Vánoce a věci k nim patřící. Nezpívají je zpěváci, ale prostřednictvím jejich hlasů si můžete poslechnout příběhy Prskavky, Vánočního stromku, Balicího papíru, Rybích kostí, Vloček, Jmelí, Dárků a dalších předmětů, které si neodmyslitelně spojujeme s Vánocemi. Mezi písničkami zní občas hlas „lidového podkrkonošského vypravěče“ Helmuta Hružvavy, který nám třaslavým hlasem ze záhrobí vypráví o tom, co už není... Mystifikace jako od Cimrmana, legrace při zachování zvláštní nálady vánočních lidových zvyků a písní. Parodie na „vánoční“ alba popových hvězd a zároveň krásné písničky. Novým členem skupiny se stává hráč na klávesové nástroje a písničkář Raven.
Rok 2010 je pro Neřež velice zásadní. Zdeněk Vřešťál dostává nabídku od tvůrců filmu podle stejnojmenné knihy Michala Viewegha Román pro muže. Hudbu k tomuto filmu skládá Zdeněk Vřešťál a Neřež už v novém obsazení. Na perkuse a flétny hraje Robert Fischmann a na klávesy Vít Beneš. Neřež tak získává dva instrumentálně velice zdatné spoluhráče a také dva další zpěváky. Od této chvíle zpívají v Neřež všichni členové, každý hráč hraje minimálně na dva hudební nástroje a tyto možnosti se odrážejí i v nových písních, které skupina připravuje na své šesté studiové album. Film Román pro muže je, stejně jako jiné filmové adaptace Vieweghových knih, velice slušně navštěvovaný a diváci mají možnost slyšet hudební motivy od Neřež i závěrečnou píseň Jednou tu nebudeme v podání Miroslava Donutila.
V roce 2010 vychází také kompilace Vřešťáloviny, aneb To nejlepší z nejhoršího, což je výběr všech možných „hudebních poklesků“ z dosud vydaných desek Neřež a Zdeňka Vřešťála, které jejich autor doplnil třemi novými skladbičkami – pseudofolklórní písní Sponzoři a revizoři, retro swingovkou Klapka a pohřebním kouskem Jistota. Tato kompilace se neprodává, její autor ji rozdává jako bonus ke všem prodaným CD při koncertech Neřež.
V roce 2011 vychází páté studiové album Neřež Kolektivní vina (Jiný břeh 2011), které obsahuje nové písně Zdeňka Vřešťála (např. Čertovská nebo Jednou tu nebudeme s hostujícím Miroslavem Donutilem).
V roce 2012 vychází skupině Neřež společně s historicky první slovenskou Superstar Katkou Koščovou záznam jejich koncertu Vlakem na Kolín (Jiný břeh 2012). Od podzimu 2012 do podzimu 2013 odehráli Neřež s Katkou Koščovou více než 50 společných koncertů.
Oba dva hlavní protagonisté Neřež si sestavili ke svým padesátinám retrospektivní výběry: Vřešťál v roce 2006 Do posledního dechu a Sázavský v roce 2008 Vít Sázavský - Nerez 1982 – 2007 Neřež.
Vít Sázavský stále častěji spolupracuje i s českými divadly. Podílel se například na tvorbě hudební složky představení malované na skle v českobudějovickém Jihočeském divadle, Balada pro banditu v jihlavském Horáckém divadle nebo Trampoty brouka Pytlíka v kladenském divadle Lampion.
V roce 2001 podepisují Neřež smlouvu s BMG Ariola a nahrávají album Ještě jednou. V sestavě kromě Vřešťála a Sázavského figurují v té době zpěvačka a violoncellistka Magda Škardová a bubeník Pavel Plánka.
Po dvou letech se složení Neřež opět mění, nejprve na trio Vřešťál, Sázavský a Benešovský, později se na místo bubeníka se vrací David Uher. Tato sestava natáčí v roce 2004 pro společnost Indies album Jednou měř, 2x Neřež, které je vlastně skrytým dvojalbem – kromě hlavního alba mohou návštěvníci tehdejších koncertů Neřež získat i bonusový disk Nášup, pro který je v bookletu alba připravena kapsa. Dochází tak k aktivnímu propojení posluchačů nahrávek Neřež a návštěvníků koncertů, protože jedině majitel specielní kartičky z obalu hlavního alba může získat druhý disk, a to pouze na koncertech skupiny. Právě tímto krokem se Neřež přiřazují ke kapelám, pro které už přestalo být vydávání nových desek tím nejdůležitějším v jejich kariéře. Přednost budou mít od této chvíle koncerty a CD se budou prodávat především jako doplněk živé produkce. Společnost Indies je také posledním velkým vydavatelem, u kterého skupina vydává desku. Všechny další nahrávky produkuji Neřež ve vlastní režii.
V roce 2007 vzniká možná nejzajímavější album Neřež – vánoční kolekce Slavná věc. Nahrávka obsahuje písně, které spojuje jediné téma: Vánoce a věci k nim patřící. Nezpívají je zpěváci, ale prostřednictvím jejich hlasů si můžete poslechnout příběhy Prskavky, Vánočního stromku, Balicího papíru, Rybích kostí, Vloček, Jmelí, Dárků a dalších předmětů, které si neodmyslitelně spojujeme s Vánocemi. Mezi písničkami zní občas hlas „lidového podkrkonošského vypravěče“ Helmuta Hružvavy, který nám třaslavým hlasem ze záhrobí vypráví o tom, co už není... Mystifikace jako od Cimrmana, legrace při zachování zvláštní nálady vánočních lidových zvyků a písní. Parodie na „vánoční“ alba popových hvězd a zároveň krásné písničky. Novým členem skupiny se stává hráč na klávesové nástroje a písničkář Raven.
Rok 2010 je pro Neřež velice zásadní. Zdeněk Vřešťál dostává nabídku od tvůrců filmu podle stejnojmenné knihy Michala Viewegha Román pro muže. Hudbu k tomuto filmu skládá Zdeněk Vřešťál a Neřež už v novém obsazení. Na perkuse a flétny hraje Robert Fischmann a na klávesy Vít Beneš. Neřež tak získává dva instrumentálně velice zdatné spoluhráče a také dva další zpěváky. Od této chvíle zpívají v Neřež všichni členové, každý hráč hraje minimálně na dva hudební nástroje a tyto možnosti se odrážejí i v nových písních, které skupina připravuje na své šesté studiové album. Film Román pro muže je, stejně jako jiné filmové adaptace Vieweghových knih, velice slušně navštěvovaný a diváci mají možnost slyšet hudební motivy od Neřež i závěrečnou píseň Jednou tu nebudeme v podání Miroslava Donutila.
V roce 2010 vychází také kompilace Vřešťáloviny, aneb To nejlepší z nejhoršího, což je výběr všech možných „hudebních poklesků“ z dosud vydaných desek Neřež a Zdeňka Vřešťála, které jejich autor doplnil třemi novými skladbičkami – pseudofolklórní písní Sponzoři a revizoři, retro swingovkou Klapka a pohřebním kouskem Jistota. Tato kompilace se neprodává, její autor ji rozdává jako bonus ke všem prodaným CD při koncertech Neřež.
V roce 2011 vychází páté studiové album Neřež Kolektivní vina (Jiný břeh 2011), které obsahuje nové písně Zdeňka Vřešťála (např. Čertovská nebo Jednou tu nebudeme s hostujícím Miroslavem Donutilem).
V roce 2012 vychází skupině Neřež společně s historicky první slovenskou Superstar Katkou Koščovou záznam jejich koncertu Vlakem na Kolín (Jiný břeh 2012). Od podzimu 2012 do podzimu 2013 odehráli Neřež s Katkou Koščovou více než 50 společných koncertů.
Oba dva hlavní protagonisté Neřež si sestavili ke svým padesátinám retrospektivní výběry: Vřešťál v roce 2006 Do posledního dechu a Sázavský v roce 2008 Vít Sázavský - Nerez 1982 – 2007 Neřež.
Vít Sázavský stále častěji spolupracuje i s českými divadly. Podílel se například na tvorbě hudební složky představení malované na skle v českobudějovickém Jihočeském divadle, Balada pro banditu v jihlavském Horáckém divadle nebo Trampoty brouka Pytlíka v kladenském divadle Lampion.
