Synové Výčepu Punk Rock
Česko , 1991
Hudební skupina založena v roce 1991 po jednom z odchodů, respektive prvním, Františka Sahuly ze souboru Tři sestry. Natáčí se demo a ve spolupráci s vydavatelstvím EMI vzniká kontroverzní, ale velmi úspěšná deska V továrně je dobře (1992). Zároveň s ní vzniká videoklip Lambáda na kterém se podílí i Česká televize. To že souběžně vzniká legendární videoklip Průša kapely Hagen Baden, kde Franta Sahula hraje roli úchyla a zároveň se autorsky podílí na CD, jistě většina z Vás ví.
V roce 1994 Franta Sahula se Syny výčepu přechází ke konkurenční Sony Music Bonton a natáčejí album Blues pro Hitchcocka. Kapela je bohužel už ve stínu komerčně úspěšnějších Tří sester, neb Sahula začal hrát jako stálý člen Sester a natáčí s nimi i řadová CD. Přesto vznikají společné projekty Sestry a Synové - kupříkladu první kovárenské vánoce v Bunkru, klubu, který už bohužel zanikl. Kapely jedou také několik turné spolu. Přesto vznikají další alba a to Kyvadlo a jáma (1995) a živý koncert v Bunkru Žyvě (1996), a to u vydavatelství BM music a ve spolupráci s legendárním producentem, který spolupracoval i s Hagen Badenem, Václavem Veselým. Následuje Sahulův definitivní odchod ze Tří sester a konec působení v souboru jako stálý člen a nosná kytara. Posléze vzniká u BMG Arioly poslední řadové album Hurrrá na Měsíc (1998). Kapela v té době už úplně má novou sestavu, jádro souboru pochází ne z Prahy, ale z Litoměřic, což se jeví jako dobrá volba. Hudebníci jsou totiž zdatní, neb předtím hráli crossover. V této sestavě bude skupina hrát koncerty a natáčet nové album na přelomu 2006-7.
Pro velký zájem fanoušků o souhrnnou tvorbu Františka Sahuly a potažmo i spoluautorů ze Synů výčepu, potažmo především kytaristy Rostislava Cermana, vzniká v roce 2002 výběr ze Sahulovy tvorby Bestie Off. Sahula opět hostuje se Třemi sestrami a spolupráce je přerušena až v roce 2004. Od března 2006 Sahula skládá nové skladby a texty a připravuje nové album, neb bez muziky se prostě žít nedá. Původně hodlá točit ryze studiový sólový projekt. V říjnu padá na schůzce v restauraci u Petříků v Litoměřicích konečné rozhodnutí, že nové CD se natočí v sestavě se Syny výčepu a skupina se vrátí na koncertní a festivalová pódia a to v produkci Evžena Mirošovského a jeho hudební agentury BG Art.
V roce 1994 Franta Sahula se Syny výčepu přechází ke konkurenční Sony Music Bonton a natáčejí album Blues pro Hitchcocka. Kapela je bohužel už ve stínu komerčně úspěšnějších Tří sester, neb Sahula začal hrát jako stálý člen Sester a natáčí s nimi i řadová CD. Přesto vznikají společné projekty Sestry a Synové - kupříkladu první kovárenské vánoce v Bunkru, klubu, který už bohužel zanikl. Kapely jedou také několik turné spolu. Přesto vznikají další alba a to Kyvadlo a jáma (1995) a živý koncert v Bunkru Žyvě (1996), a to u vydavatelství BM music a ve spolupráci s legendárním producentem, který spolupracoval i s Hagen Badenem, Václavem Veselým. Následuje Sahulův definitivní odchod ze Tří sester a konec působení v souboru jako stálý člen a nosná kytara. Posléze vzniká u BMG Arioly poslední řadové album Hurrrá na Měsíc (1998). Kapela v té době už úplně má novou sestavu, jádro souboru pochází ne z Prahy, ale z Litoměřic, což se jeví jako dobrá volba. Hudebníci jsou totiž zdatní, neb předtím hráli crossover. V této sestavě bude skupina hrát koncerty a natáčet nové album na přelomu 2006-7.
Pro velký zájem fanoušků o souhrnnou tvorbu Františka Sahuly a potažmo i spoluautorů ze Synů výčepu, potažmo především kytaristy Rostislava Cermana, vzniká v roce 2002 výběr ze Sahulovy tvorby Bestie Off. Sahula opět hostuje se Třemi sestrami a spolupráce je přerušena až v roce 2004. Od března 2006 Sahula skládá nové skladby a texty a připravuje nové album, neb bez muziky se prostě žít nedá. Původně hodlá točit ryze studiový sólový projekt. V říjnu padá na schůzce v restauraci u Petříků v Litoměřicích konečné rozhodnutí, že nové CD se natočí v sestavě se Syny výčepu a skupina se vrátí na koncertní a festivalová pódia a to v produkci Evžena Mirošovského a jeho hudební agentury BG Art.