Písničkářský bacil Folk

Jednou před lety snídal Gustav tablety,
vzteklý na ptáka, který zpíval Třešňáka,
pták sed na budku, pak si vzpomněl na Hutku
a když přešel na Kryla, už lekce stačila.
Jó, Gusta křikl: Hrom aby to bacil,
rozmoh se tu nakažlivý písničkářský bacil!
Vod tý nákazy nepomůžou zákazy,
poradím se s Va silem, co počít s bacilem.

V běsu zavilém kopli Hutku za Krylem,
že snad v exilu vymaní se bacilu,
Charlie Soukupe, vsadili tě do kupé,
Vláďu Veita s Třešňákem poslali hitlákem.
Jó, aby čistka neskončila v půlce,
přibalili Karáska i Vokatou i Schultze,
pro klid soudruhů Benýška a Neduhu,
zatočili s bacilem Gusta s Vasilem.

Mikeš z dědiny rve si dneska šediny,
neb vrabci na střeše cvrlikají Dobeše,
v tónu nedbalém Nohavicu s Plíhalem,
celou scénu folkovou, Nose i Voňkovou.
Jó, znějí Lutka, Jahelka i Merta,
Paleček i Janík, ba i skřeky Jima Čerta,
Vasil s Gustavem před pohřebním ústavem
unaveně zafuní - bacil byl imunní.