Provizorní balada Folk

Sedí na lavičkách, hrají čáru u zdí činžáků,
hrají po uličkách na kytaru, v kapse sáček buráků,
cestu předurčenou nepochválí, lžím se nediví,
hlavu přeplněnou ideály, jež bohužel neživí.

Zatímco vytrvale hledají podnájem,
každý z nich okázale předstírá nezájem,
tvrdošíjně uctívají vzory ulic e,
vždyť svatí se dnes dožívají věku jepice, věku jepice.

Ještě provonění květy zvonků z toulek nedělních,
stojí uhonění u svých ponků nebo stavů přádelních,
práci po okolí jenom tuší, víc se čaruje,
když se nepodvolí, jak se sluší, ukazovák varuje.

Vůbec nic neznamená upřímné jednání,
pán starší poznamená, že nemá chování,
jestliže se nepoučí příliš mladý muž,
přelíbezně doporučí: Zařaď se a kuš! Zařaď se a kuš!