Pro mě vždy láska byla hrou,
však s Tebou hrát si neumím,
najednou nedokážu lhát,
proč, to nevím.
Takhle se přeci nechová,
ta Carmen pyšná, koketní.
V mé tváři barva nachová,
i stud, co nehodí se k ní.
Kéž sílu mám, svůj život žít
a osud svůj, do rukou pevně vzít,
chtěla bych umě
však s Tebou hrát si neumím,
najednou nedokážu lhát,
proč, to nevím.
Takhle se přeci nechová,
ta Carmen pyšná, koketní.
V mé tváři barva nachová,
i stud, co nehodí se k ní.
Kéž sílu mám, svůj život žít
a osud svůj, do rukou pevně vzít,
chtěla bych umě