Z bouře vstáváš tichá A ptáš se bílých stěn Průvan křídel plášťů Najednou uspal touhu změn V tvém soukolí Skříplo poprvé A výškou lákal tě dům Ó kdo by chtěl nad hloubkou stát .. Čas prý rány zhojí Jasně smích je strom Na zdi jména ukryl monogram Úsvitem zní zvon V tvém soukolí Skříplo podruhé A spá