Bílá kytka Country

Chladná je tvoje tvář jak kámen vyrytá
a bílá jak růže v stínu ukrytá.
Sejdi z hor dolů, ať ztratí tvoje tvář barvu skal
sejdi z hor dolů, když nechceš vadnout dál.

Jsi kytka bílá, jak pod kamenem z rána vykvetlá
a chladná, jak padlý sníh je ruka tvá.
Když slunce zář se večer schová za zelen ou pláň,
pak zčervenáš až sevřu tvoji dlaň.

Bílá už je jen kytka co teď v klopě mám
a chladný už je jen plný vína džbán.
Zvony vyzvání na naši svatbu všechny hosty zvou
a chlad tvých dlaní už zůstal vidinou.