Všechno má svůj čas (ft. Kühnův dětský sbor) Hip-Hop

Vidím padat list, pomalu pluje vzduchem,
jak tyhle harmonie co ti prostupují sluchem,
v tom pohybu se zračí, zračí celý život,
sleduj a pochopíš, že každej tu má svoje místo,
v přírodě, z který se snažíme tak vydělit,
to že k ní patříme si dokazujem v posteli,
to jsme my, máme potřeby, ale n ejsi pes co odběhne,
jsi člověk a láska tě dělá člověkem,
nemůžeš myslet aniž by si snil, nemůžeš snít,
aniž bys pochopil, že všichni potřebujem cíl,
znova a znova tečou slova, znám potřebu mlčení,
jsou dny zápasu, jako dny smíření,
doteď nechápem smrt a jak uchopit náhodu,
když je štěstí křehčí, než ten list javoru,
co za malou chvíli skončí svojí krátkou pouť,
nebuď věčně kovářem svojich vlastních pout

Všechno má svůj čas jako život v nás,
od kroku dítěte po vrásčitou tvář,
uč se nechat plynout, to co plynout má,
ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá.

Všechno má svůj čas jako život v nás,
od kroku dítěte po vrásčitou tvář,
uč se nechat plynout, to co plynout má,
ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá.

Myslím lásku matky, co k sobě tiskne dítě,
kde se v lidech bere touha předávat ten příběh?
ve světě, kterej umí studit jako horskej pramen,
ve světě, kde se k sobě s úctou často nechováme,
myslim na otce co vstávaj, vyrážej do zimy,
aby uživili rodiny, zlomili ty pochyby,
o sobě, o cestě, kterou si zvolili,
štěstí rodiny ukazuje na jejich motivy,
žijem v době, víš, kde pro ideály je jen smích,
kde se lidi zavíraj před lidma ve svých palácích,
co mě dělí ale od těch, co se snaží každej den,
projít se vztyčenou hlavou hrdě svojim životem?
ano čím jsem já, raperem, kouzelníkem slova?
co ty spousty dalších, co se nemaj za co schovat,
síla lidskosti, nech jí týct, nezáří, má svůj cíl,
když se k ní přikloníš, člověk se promění

Všechno má svůj čas jako život v nás,
od kroku dítěte po vrásčitou tvář,
uč se nechat plynout, to co plynout má,
ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá.

Všechno má svůj čas jako život v nás,
od kroku dítěte po vrásčitou tvář,
uč se nechat plynout, to co plynout má,
ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá.

Žijem v době, víš, kde pro ideály je jen smích,
kde se lidi zavíraj před lidma ve svých palácích,
co mě dělí ale od těch, co se snaží každej den,
projít se vztyčenou hlavou hrdě svojim životem?
ano čím jsem já, raperem, kouzelníkem slova?
co ty spousty dalších, co se nemaj za co schovat,
síla lidskosti, nech jí týct, nezáří, má svůj cíl,
když se k ní přikloníš, člověk se promění


Všechno má svůj čas jako život v nás,
od kroku dítěte po vrásčitou tvář,
uč se nechat plynout, to co plynout má,
ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá.

Všechno má svůj čas jako život v nás,
od kroku dítěte po vrásčitou tvář,
uč se nechat plynout, to co plynout má,
ptáš se proč sleduji jak slunce zapadá.