Kantiléna Pop

Odcházím, lásko má, k ránu
a za mnou zůstává tvůj svět
plný zvláštní vůně tvé
i tvých snů a plánů
ve kterých své místo mám i já

Tak radši, lásko má, půjdu
byla jsi kouzelná, spi dál
začínáš to vážně brát
nejistou mám půdu
když se ptáš, kdo je věčná láska má

Mé lásky stále měn í jména
mé lásky stále mění tvář
a jen ta věčná kantiléna
tu věčně miluju, mě nepředěláš

Mé lásky stále mění jména
něco jsem každé přísahal
a jen ta věčná kantiléna
jen té jsem dodnes věrný a budu dál

Ona je nádherná, umí se krásně nést
má v soubě touhu cest a jednou pro vždy je má

Ty pláčeš, lásko má, promiň
za všechno můžu já, já vím
chceš mou lásku celou mít
nestojíš prý o míň
jenže já ten větší díl dám jí

Mé lásky stále mění jména
mé lásky stále mění tvář
a jen ta věčná kantiléna
tu věčně miluju, mě nepředěláš

Mé lásky stále mění jména
něco jsem každé přísahal
a jen ta věčná kantiléna
jen té jsem dodnes věrný a budu dál

Ona je nádherná, umí se krásně nést
má v soubě touhu cest na které se mnou se dá
odvážnou klenbu má, jak velký dávný chrám
musíš mě brát i s ní, vždy ve svých tónech tě mám
a dál chci mít

Mou věčnou kantilénou můžeš být