Pábitelé Pop

Pojď, půjdem na zem hledat démanty,
z těch vzácně obyčejných vět.
Pojď, půjdem jen tak lidem číst z úsměvů,
pojď se dívat, jak milují svět.

Pojď, půjdeme jim tiše z tváří číst,
já vím, že nám se poštěstí,
že zvládnem spolu kouzlo jen z očí číst,
pojď má lásko pátrat po štěstí.

Je v nás j e v lidech, kteří doufají,
skrývá se v tvém trápení
a básník tomu štěstí jméno dal,
krásné lidské pábení.

Pojď, projdem starobyla náměstí
v tom, žárném slunci poledním,
pojď, schválně do všech kašen nám pro štěstí,
hodit pár svých mincí posledních.

Je v nás je v lidech, kteří doufají,
skrývá se v tvém trápení
a básník tomu štěstí jméno dal,
krásné lidské pábení.

Pojď, půjdem spolu hledat démanty,
z těch vzácných čistých lidských vět.
Pojď, vzlétnem spolu na zem číst příběhy,
lidí krásných milujících svět.

Co doufají, co chtějí víc než jen vzplát,
těch co touží druhým teplo dát.