Cesta Pop

Já jela domu tmou, tmou hustou jako tér.
Co bylo zárukou, že vážně jedu domů,
když jízdní řád jsem dala buhví komu
a lístek někam spad - jsem černý pasažér.

Já jela domů tmou, vtom opálová zář
vzbudila všechny v mém nevlídném kupé,
a oči tázavé a spánkem ještě tupé
se dívají, proč skrývám svoji tvář.

Já jedu domů tmou a v duchu vidím vás,
jak v páře zahalen jste mával u vagónu;
vy jste byl příčinou, že povolila hráz ...
Proč stále vidím jen, jak stál jste na perónu ...

Já jedu domu tmou a v duchu vidím vás ...