Když slunce ztrácí moc, když se soumrak mění v noc
já vyčkávám nemám klid, přemýšlím, kde zas můžeš být.
A pak cvakne klika u dveří, ty přicházíš
a můj dům je náhle plný mládí.
Posadíš se kousek blíž, dotekům se nebráníš,
oči své schováváš do svých řas, to už dávno znám.
Jako kniha stokrát
já vyčkávám nemám klid, přemýšlím, kde zas můžeš být.
A pak cvakne klika u dveří, ty přicházíš
a můj dům je náhle plný mládí.
Posadíš se kousek blíž, dotekům se nebráníš,
oči své schováváš do svých řas, to už dávno znám.
Jako kniha stokrát