Vyhraná prohra Rock

Ospalý město vstává, mlhou opředený, nohy sotva sebe minou listím spadaným
V závratích se duch prochází, ukrytý pod kůží,,nepoznají, co mu schází, smrt má barvu růží
Zavřená zem sotva poví o životě zmařeným, tiše mlčí kříž žulový, jako z pláten kin
Nepochopí, kdo nepoznal, kdo se zády obrací, už ani pláč nezastavil tu kosu,,tu kosu smrtící

Kolikrát on sám sobě poručil dost, kolikrát on všechno slíbil svýmu svědomí
tolikrát se dotkla těla ta děvka slabost, tolikrát, až upadl do tmy bezvědomí

Až vnikne zas do žíly dávka jedu, jedu, co název droga nosívá
a plamen života se utopí v ledu, co říct mám u zvonu, jenž doznívá
Nepozná nikdy více krásu lidí, ale taky špínu, zášť a bídu těl
když karta otočí se, tak co vidí, že ta prohra je jen vlastně to, co chtěl - to co chtěl !!!