Odložený život Hip-Hop

Jakub Děkan
Ref:
Vzdala ses mě, přesto já chci znát tvou tvář
asi proto, že nechci být dítě ze zpráv
žádný jméno, žádný dětství, to jsem já
přesto se mi o svý mámě stále zdá.


eLKa:
Otevírám oči, nade mnou je plný nebe hvězd
první zločin co se páchá a já mám tu čest
cítím ruce co mě neso u poprvé svírám svou pěst
nebyly to kapky smutku, to mě shora vítal déšť
koukal jsem na první tvář, vytracená svatozář
člověka, kterej se na mě tvářil přesně jako lhář
vytratily se jí slova, kdo byla tahle osoba
co mě položila do krabice a jsem samotář
věc se občas zamotá, tak koukám na čtyři stěny
a sám sebe se teď ptám, kam? zmizela tvá žena
souznění pocitů převládá pocit změny
vlastně je mi jedno všechno tím se zamítám na zemi
ležím si tu v krabici, pozoruju její části
je slyšet jenom ticho, ale já jsem přijde zvláštní
chvíle ve kterýhle objeví se člověk v plášti
odnáší mě, já se cejtím lehce jak na křídlech vážky.


Ref.:
Vzdala ses mě, přesto já chci znát tvou tvář
asi proto, že nechci být dítě ze zpráv
žádný jméno, žádný dětství, to jsem já
přesto se mi o svý mámě stále zdá.


Napojenej na výživu, přebalenej pěkně v suchu
doplňuju energii a svoje zásoby tuku
přišla žena celá v bílým, chytla mě něžně za ruku
položila mi otázku, kde jsi se nám tu vzal kluku?
to je tak, když rodiče jsou děti co maj děcka
mladý lidi dneska se neumí zaměstnat
chovaj se nerozvážně, neví kam vede cesta
postarat se o nemluvně, začal bych je za to trestat
chytře mluví doktor, co má dva baráky
čtyři auta, žádný dítě, lidi má za žebráky
má se dobře, na co krmit dítě ze svý vejplaty
tyhle lidi mi nebudou sahat ani po paty
když to kolem sebe vidím, začínám chápat ten postup
abych se dostal vejš, musel jsem začít v babyboxu
sám sobě slibuju, že nikdy nebudu za trosku
vidina bejt lepší se navždy vryla do mýho mozku.


Ref.:
Vzdala ses mě, přesto já chci znát tvou tvář
asi proto, že nechci být dítě ze zpráv
žádný jméno, žádný dětství, to jsem já
přesto se mi o svý mámě stále zdá.


Nebylo to pro mě snadný, celej holej, jméno žádný
tak tam prostě čmárli do papíru, že prej budu Karlík
všechno mi to přišlo zrádný, furt jenom přehazování
z ruky do ruky jako bych byl něco co není správný
hledání rodiny, přišlo hnedka za pár dní
nikdo se nechytil a tím končí všechno hledání
čekání na něco co vlastně ani nečekám
stále mám vzpomínku na toho prvního člověka
chci zjistit kdo to byl a co ho vedlo k tomu
že mě takhle odhodil a neodnesl si mě domů
nejsem sám, je spousta promrhanýho dětství
bo tomu kdo si uvědomí, že se tohle nesmí
probouzím se v novým místě, kolem je spousta dalších
vážíme si toho, že nám někdo pomohl
ty co se potkali na začátku života s falší
vítá nový místo, má název dětskej domov.


Ref.:
Vzdala ses mě, přesto já chci znát tvou tvář
asi proto, že nechci být dítě ze zpráv
žádný jméno, žádný dětství, to jsem já
přesto se mi o svý mámě stále zdá.

Zdá..