Zpověď Hip-Hop

Oh, zpověď, El Nino
Blabla sem blabla tam někdy se cítím sám,
utíkám před něčím a ani nevím kam.
Špatný dětství, nepoznal jsem život v ráji,
jen bezedný noci psychika těžce v háji.
Deprese, myšlenky na smrt, po kapsách neurol,
následky z dětství, tak na to dávej pozor.
Náš syn je krásný, nik dy nesmí trpět jako já,
modlím se za to ať na něj pozor Pán Bůh dá.
Co vy vlastně o mě víte, že mě chcete soudit,
soudit mě může jen on, tomu budu sloužit.
Má první láska měla vážný zákaz se mnou chodit,
jen protože má matka byla známý alkoholik.
Nerad jsem chodil domů, bylo mi tam úzko,
často jsem plakal, cítil jsem se hodně nízko.
Bylo mi 13 let když jsem poprvé dostal,
můj nejlepší kamarád mě jak psa do hlavy kopal.
Útočíš na mě ze všech stran, nesmím to vracet,
někdy jsou chvíle kdy se mně chce z vás zvracet.
Nikdo z vás nemůže znát všechny mé zlé momenty,
nic o mě nevíte, furt píšete jen komenty.
Sláva mi mnoho dala, vůbec nevíš kolik vzala,
lidé jsou kdysi z mála se stávala plná hala.
Stal jsem se za ty roky jejich chutnou potravou,
oni si stále myslí že mě lehce dostanou.

Co vlastně vůbec o mně víš,
chceš mě dostat níž níž níž.
Možná to časem pochopíš,
nosím hrdě svůj kříž kříž kříž.
Co vlastně vůbec o mně víš,
chceš mě dostat níž níž níž.
Možná to časem pochopíš,
nosím hrdě svůj kříž kříž kříž.

Občas jsem zapomínal, že byl jsem jen na obtíž,
obuj si moje boty, pak to možná pochopíš.
Dostal jsem jídlo, ale já chtěl umět lovit,
snažím se vždy o to, s hlavou vzhůru chodit.
Jen na dně najdeš perlu, to teď už dobře vím,
neříkám hop, dokud sám s jistotou neskočím.
Nechci teď smutnit, život není jako báseň,
někdy si dopřávám z vlastních slz lázeň.
Třídní mi často říkal, že ze mě nic nebude,
mám jeho děti pod pódiem, jsem v tom nevině.
Někdy jsem občas váhal, teď hlavu vzhůru zvedám,
věří mi stále víc lidí, díky nim to nevzdám.
Pro jednoho idol, pro druhýho zase idiot,
někdy jak emigrant a jindy zas patriot.
Zvedám svou ruku směrem vysoko k nebi,
přestaň mě soudit, jak mi bylo nikdo neví.
Roky se vlekly a já ztratil jsem svou mámu,
někdy se spletu a pošlu jí sms zprávu.
Ta se mi vrátí zpět a já začnu hned plakat,
bolí to stále, žal zkouší mě zlákat.
Chtěl bys mě soudit, ale neznáš můj příběh,
slyšíš můj nádech, ale nikdy můj výdech.
Já neudělám chyby jako moji drazí rodiče,
svůj starý život teď posílám navždy do pi*e.

Co vlastně vůbec o mně víš,
chceš mě dostat níž níž níž.
Možná to časem pochopíš,
nosím hrdě svůj kříž kříž kříž.
Co vlastně vůbec o mně víš,
chceš mě dostat níž níž níž.
Možná to časem pochopíš,
nosím hrdě svůj kříž kříž kříž.