Básník a já Pop

Má pokojík špinavý,
všude neumyté nádobí,
tam dívenkám vypráví,
že je velký básník soudobý,
bývá s ním jen jeho lýra,
já ho znám,
má vous a kníra,
dál už jen pár nikláků,
ale pýchu k oblakům.

Já vyšla s ním do schodů,
sedla na zem, neměl žádnej stůl,
pak z neznámých důvodů,
jsem tam zůstala s ním léta půl,
léta půl a zimu dlouhou,
hřálo nás,
jen víno s touhou,
psal na vlas můj zlacený
verše špatně placený.

My žili jako malí a dlouho spali,
a každá noc byla stejně vroucná,
pusy sladký, žádný hádky
a žádnej plán do budoucna,
už to padlo.

On píše dál, ale teď
žene se za slávou blýskavou,
tím oba nás čeká šeď,
mladá láska zašla únavou.

Bývá s ním už jen ta lýra,
já se vdám,
za inženýra,
ten líbá hůř, nemá knír,
ale v duši klid a mír.

My žili jako malí, dlouho spali
a každá noc byla stejně vroucná,
pusy sladký, žádný hádky
a žádnej plán do budoucna,
už to padlo.

On píše dál, ale teď,
žene se za slávou blýskavou,
tím oba nás čeká šeď,
mladá láska zašla únavou.

Bývá s ním už jen ta lýra,
já se vdám,
za inženýra,
ten líbá hůř, nemá knír,
ale v duši klid a mír.