Kámen zlej tvou dlaní žhavej, kámen zlej,
kámen zlej mi do zátiší vlít.
Dál se směj a jiný mávej, dál se směj,
však proč kámen tvůj, mám kámen tvůj já mít?
Zátiší se tříští, kámen zbejvá,
mám z toho oči svý dírkatý.
Voda, co z nich prýští, něco smejvá, smejvá,
co, to jen kámen ví, já a ty.
kámen zlej mi do zátiší vlít.
Dál se směj a jiný mávej, dál se směj,
však proč kámen tvůj, mám kámen tvůj já mít?
Zátiší se tříští, kámen zbejvá,
mám z toho oči svý dírkatý.
Voda, co z nich prýští, něco smejvá, smejvá,
co, to jen kámen ví, já a ty.