Na nebe je pozdě, na peklo snad brzy,
po stěnách čmárám, že mě to mrzí,
Prý už jsem v cíli, přitom chci na start zpátky,
ze všedních dnů přes noc udělat pátky!
A být zase cestou, po které stoupáš výš!
Tou nejhezčí básní, když nad všechny verše čníš!
A víš, že kousky z nás jsou jak střepy.
Do očí t
po stěnách čmárám, že mě to mrzí,
Prý už jsem v cíli, přitom chci na start zpátky,
ze všedních dnů přes noc udělat pátky!
A být zase cestou, po které stoupáš výš!
Tou nejhezčí básní, když nad všechny verše čníš!
A víš, že kousky z nás jsou jak střepy.
Do očí t