Jaká, tak jaká mám být?
Úsměvná, plačící.
Něco mezi tím, co s výšky podpatků
prohlíží svět a nechytí.
Snad jsem to já, když v hlíně odpadků
uvidím květ a necítím.
Stvořená k lásce
možná i snad.
Nosím v srdce svou klec,
jsem jen žena, né věc.
Stvořená k lásce,
z lásky k ní stvořená.
Úsměvná, plačící.
Něco mezi tím, co s výšky podpatků
prohlíží svět a nechytí.
Snad jsem to já, když v hlíně odpadků
uvidím květ a necítím.
Stvořená k lásce
možná i snad.
Nosím v srdce svou klec,
jsem jen žena, né věc.
Stvořená k lásce,
z lásky k ní stvořená.