Faunovo pozdní odpoledne Pop

Pár povadlých, smutných růží
stín oděný v kozlích kůžích
pár flétnových škál
pláč, smích a tak dál
tón, jako když pták tiše vzlétá
cár mlhy prý jako šál.


Tohle všechno mi dal
včera k večeru Faun
šedivý v tváři
kde se vzal tu se vzal
jako mrzutý klaun
a tiše hrál.


Zpíval o tanci v íl
ale mátožný byl
jak motýl v září
taky chvěl se mu hlas
jak se tenčí ten čas
každému z nás
bude třást jednou v stáří
léty i ten strom zpráchniví.


Tohle všechno mi dal
včera k večeru Faun
šedivý v tváři
kde se vzal tu se vzal
jako mrzutý klaun
a potichu hrál.


O tom, že je to tak
že jdou roky a pak
pak přijde stáří
vlasy posype sníh
ať jsi žebrák či mnich
a nebo král.


A pak byl zas ten tam
nevím jak, nevím kam
prostě zmizel jak dým
a ta písnička s ním
a mně teď schází
chodím zahradou sám
a sám sebe se ptám
kdopak byl ten pán.


Snad jen optický klam
třeba pohly se tam
jen lístky v mlází
ale v cihlových zdech
přesto dál rudne mech
a padají dál
povadlé plátky růží
dál padají, padají.