Tisíc roků v temnotách jsme odsouzeni žít
zlomená jsou naše křídla, nevzlétneme víc
nad tím vším se vznáší anděl, milosrdný nám
svými křídly výří prach, v kterém vše zaniká
V nocích povstal Nosferatu se svým údělem
svou tvář spatřil v zrdcadlech, rozbil je kamenem
Vítej v dobách utopie
zlomená jsou naše křídla, nevzlétneme víc
nad tím vším se vznáší anděl, milosrdný nám
svými křídly výří prach, v kterém vše zaniká
V nocích povstal Nosferatu se svým údělem
svou tvář spatřil v zrdcadlech, rozbil je kamenem
Vítej v dobách utopie