Po všech těch letech Pop

Po všech těch letech,
mám už celkem jasno,
kdy nechat svítit,
a kdy je lepší zhasnout.
Jak se rozhlížim,
na všechny světový strany,
nejvíc mě berou ty,
co maloval by Modigliani.

Už jsem se poučil,
hlava zeď neprorazí,
jenže zbejvá pár věcí,
co mi pořád nedochází.
A nejvíc ze všeho,
ne jde mi do hlavy,
že ruka ruku myje,
a že nás posílí,
to co nás nezabije,
že všechno špatný,
je pro něco dobrý,
a že každá láska je,
jenom chemie.
Po všech těch letech,
po všech těch pádech,
ještě to přeplavu,
na jeden nádech.
A když chytím stopu,
tak už mě nikdo nezastaví,
jinej už nebudu,
dělam jenom to co mě baví.

Už jsem se poučil,
hlava zeď neprorazí,
jenže zbejvá pár věcí,
co mi pořád nedochází.
A nejvíc ze všeho,
nejde mi do hlavy,
že ruka ruku myje,
a že nás posílí,
to co nás nezabije,
že všechno špatný,
je pro něco dobrý,
a že každá láska je,
jenom chemie.

Po všech těch letech,
je to jako včera,
siréna v mlze,
maják za šera.
Moje osobní,
a silně návyková látka,
ať vrátěj´ diplomy,
na tohle je chemie krátká.

Už jsem se poučil,
hlava zeď neprorazí,
jenže zbejvá pár věcí,
co mi pořád nedochází.
A nejvíc ze všeho,
nejde mi do hlavy,
že ruka ruku myje,
a že nás posílí,
to co nás nezabije,
že všechno špatný,
je pro něco dobrý,
a že každá láska je,
jenom chemie.