Moje džungle Hip-Hop

Nekonečná liána vysí dolů z kosmu, já se na ní houpu,
není tady strop, tak se nebojím že se bouchnu.
Občas se kouknu dolů, vylítne mi holub,
ale pak hned zpátky nahoru do korun stromu.
Kde nikomu nic nevadí, kde nikoho rap moc nebaví,
kde se možná uzdraví bolavý místa,
kde můžeš žít a zároveň pozdravit blízký, co už tu nejsou.
Já nechci přistát, já chci lítat,
tím nemyslím střevní chřipku ani křídla,
ale mít zrak a přitom mít zavřený víčka.
aby fantazie nezačala stříkat pryč z hlav.
Musím přiznat že je to výška,
ale jelikož jsem Magistr nemusím mít strach.
Posílám ti dolů výtah
a pokud se chceš vytahovat tak táhni víš kam.

Spát, spát, spát, tak nebuďte mě.
Já chci jenom spát, spát, spát a letět někam jinam,
kde je líp, až tam kde netrapí mě nic.
Já chci to cítit, chci to cítit.

Letím na tůru, gratuluju Saturnu k zásnubám,
ptám se ho kde sehnal takovej krásnej snubák.
Chudák odpovídá: jsem tu sám,
ta moje hvězdička si myslí že je star.
Nastartovala Velkej vůz, už je to pár dnů neřekla ani pá!
Pátral jsem po ní, ušel jsem celkem kus...
už jí pust z hlavy, nebudeš její pán.
Chtěl bych aspoň pusu, jenom zkusit jestli se vrátí,
když je ulítlá, no nech jí letět, prostě utíká pryč.
Po pár světelných letech se přestaneš trápit
a přestaň bulit vždyť seš velikán.
Ti říkám že milión hvězd na tebe bliká
a dokud tiká srdeční soustava jak má,
tak se jich můžeš dotýkat, jasná?

Spát, spát, spát, tak nebuďte mě.
Já chci jenom spát, spát, spát a letět někam jinam,
kde je líp, až tam kde netrapí mě nic.
Já chci to cítit, chci to cítit.

Vracím se domů do svýho domu zavřeným střešním oknem,
nebude-li pršet, tak nebudu řešit že jsem mokrej.
Zatím je to OK a všechno v suchu,
když nepočítám střepy v oku a taky střepy v uchu.
Šahám po budíku, proč mě pořád budí?
Bohudík se můžu válet ještě nějakou chvilku,
než mě probudí zvuk: Kubíku vstávej, pyžamo do šuplíku,
vyčistit chrup, dát si rohlík v mlíku,
pak vyvenčit psíka, hovinka do pytlíku.
A pak jupí do práce, pač bez práce
nejsou hemeroidy, tak neztrácím čas.
Startuju svoje krásný auto: raz, dva, tři,
nějak mi to zhaslo, nasraně se koukám za sklo,
zase přIjdu pozdě do práce, ach jo...