Tam, kde je tráva jak mech sametový,
prostý kámen se zvedá,
jméno v něj někdo vytesal, neodpoví,
tomu kdo stále hledá,
Té dívce, jež u dveří, čeká stále a nevěří,
že se probudit nedá.
Šel tenkrát do války, pozdrav jí dal,
poslal dopisy bílé,
Dny jako korálky čas dávno vzal,
ztěžkly čekání
prostý kámen se zvedá,
jméno v něj někdo vytesal, neodpoví,
tomu kdo stále hledá,
Té dívce, jež u dveří, čeká stále a nevěří,
že se probudit nedá.
Šel tenkrát do války, pozdrav jí dal,
poslal dopisy bílé,
Dny jako korálky čas dávno vzal,
ztěžkly čekání
Vloženo: 5. 12. 2015 , martin