Žil jsem tam, on stojí pořád,
jde vidět jako když hoří požár
Od dětství jako darebák, darebák,
miluju svůj panelák, panelák.
První patro Matulík, Glůba,,
pán vařil a kouřil jak duha
Druhé patro Jurza kurva,
ochlasta Peši, co se uchlastal.
Po smrti ho nahradil Kučera,
v
e dvě ráno obkládal obyvák, dřevem,
Posílal svou ženu Bídu pro pivo,
aby mohl zapíjet tuzemák.
Ve třetím se udály věci,
první tráva a první deci,
pogy, ruby, výměna kartiček,
schovka, vybíjená, hmm, náš byl svět.
Ve čtverce bydlel Peťa,
chovatel myší a ganja-men světa
Nad ním v pětce Marahář, Marahář,
pokrový papaláš, papaláš.
Šestka nebyla moc dobrá,
pan Kyn se s náma chtěl porvat,
že jsme nesundaly plavky jeho dceři,
nám ale bohužel nechtěl věřit.
V osmičce byl ten nejvyšší
a je pořád a navždy bude žít,
Joe Sanchez, nejlepší domovník
ve Zlíně a širokém okolí.
Yes, 4810 Jižní svahy, Zlín,
tam jsme všichni vyrůstali
a teď slyšíš, co z nás vyrostlo.
Díval jsem se do tváří,
kluků, který znám
Který šlapou tak jak já,
Asfalt sídliště
Hledal jsem v nich pokaždý
Aspoň chuť se hnout,
Ale víc než nudu jsem
U nich nenašel.
Beton a spáry, zevly a hřiště,
tam kde felíme je pískoviště
Nejsme bábovky, jsme jako Mayové
Kadej kopu uhlí, víš, jako králové.
V panelu, tohle je sídlák snů,
namelu maso pro naši crew
Zdraví i Potměšil, mega fellák,
bydlí s Hrušínským a hejtí každej barák.
Miluje sídlák, disco, holky od Bobří řeky a pivo
Tůrujem, ve škodárně blok,
na kole už nejezdíme nějakej rok.
Ať si černo-bílej, nebo modrej,
žluto-šikmej, furt příběh stejnej,
I zvonek mám pořád stejnej,
zavolej, tohle je přece můj panelák.
Díval jsem se do tváří,
kluků, který znám
Který šlapou tak jak já,
Asfalt sídliště
Hledal jsem v nich pokaždý
Aspoň chuť se hnout,
Ale víc než nudu jsem
U nich nenašel.
Vloženo: 20. 10. 2018 , martin